Masarykovo demokratické hnutí

- Facebook

Rozhovor předsedy hnutí Prof. Dr. Josefa Dolisty s Mgr. Jindřiškou Nevyjelovou, tajemnicí Masarykova demokratického hnutí

Paní magistro, můžete nám sdělit důvod Vaší dlouholeté a aktivní práce pro Masarykovo demokratické hnutí?

Do MDH jsem vstoupila v roce 2005. Členství mi nabídl Ing. Jaroslav Rössler, který byl tajemníkem MDH. Ve stejném roce jsem byla na III. Sněmu MDH jako delegátka s hlasem rozhodujícím. Do roku 2010 jsem byla pouze členem, konzumentem činnosti připravené P MDH. V roce 2010 mne nabídl spolupráci pan tajemník, byla jsem jeho administrativně technickou spolupracovnicí. Když 1.března 2012 pan Ing. Rössler zemřel, dostala jsem nabídku od předsednictva, pokračovat místo něho v sekretariátu MDH jako výkonná tajemnice. Práce mě zaujala pro svou mnohotvárnost, a především proto, že byla a je tvůrčí. Několik různých činností, které přibližují lidem významnou osobnost pana prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a šíří význam jeho názorů, učení a přístupů k životu, společnosti, k přírodě a k pravdě mě přimělo k přemýšlení o možnosti naší další činnosti. Tak se využilo nápadu dvou členů MDH, Mgr. L. Smejkala a Mgr. Z. Pokorného z České Lípy, kteří připravili Putovní výstavu MASARYKŮV ODKAZ. Výstavu jsme od března 2014 realizovali nejenom v České Lípě, v Praze na několika obvodech, ale v ČR do této doby na více než třiceti místech. Ráda vozím výstavní panely do škol, muzeí, městských knihoven a dalších výstavních prostor. Rádi jsme vyhověli přání krajanů z Čech, Moravy a Slovenska, kteří žijí v Kanadě, a na jejich žádost jsme dopravili kvalitní fotokopie obsahu výstavních panelů a připojeného libreta výstavy do Toronta. V centru, kde se krajané scházejí je k dispozici všem, kdo přijdou, případně požádají o možnost vystavit ji ve svém městě, kde se krajané sdružují.

Jak hodnotí Vaši práci pro MDH rodina?

Moje rodina nejenom, že chápe, ale pomáhá mi v práci. Oba synové a vnuci pomáhají s dopravou jak výstavy, tak materiálů potřebných k vyhodnocení soutěžních prací žáků, která je další činností MDH. Žáci všech základních a středních škol, včetně gymnázií mají možnost účasti na literární soutěži s názvem Masaryk do škol, s podtitulem : MASARYK-život, dílo a odkaz současnosti a budoucnosti. Pro každý školní rok, již od 2006-2007 vyhlašujeme vždy 1.9. soutěžní ročník. Máme velkou radost ze zájmu vyučujících, vedení škol a samotných žáků o napsání literární práce, které po vyhodnocení odevzdaných prací naší odbornou komisí, kde také pracuji, předložíme návrh o udělení ocenění a odměn účastníkům, podle úrovně jejjch písemné práce. Z vyhodnocených prací sestavujeme Sborník, kde přetiskneme vybrané, vyhodnocené práce a ty pak rozdáme autorům, účastníkům soutěže a pošleme na školy, do školních knihoven. Nejlepší práce, které se umístily na 1-3 místě, se souhlasem mladých autorů, přetiskneme do čtvrtletníku ČAS, který po celou dobu existence MDH, od roku 1990 vydáváme. Dětské, úspěšné práce obohatí obsah časopisu, kam dopisují zkušení autoři z řad vysokoškolsky vzdělaných osob, vědců a pedagogů. Publikační činnost MDH je také příkladnou činností.

Co Vám v současné době dělá největší radost?

Mohu říci, že velkou radost mi udělal přístup těch, kdo dokázali navzdory pandemii způsobenou covidem, překonat těžkosti a dokázat, že žijeme, pracujeme a dál šíříme odkaz pana prezidenta T. G. Masaryka. Poděkování patří funkcionářům, členům MDH, členům regionálních klubů TGM, ale především školám, které i v roce 2020, 2021 a v letošním roce pracují s dětmi na soutěžních pracích. Dokázali jsme i za těžších podmínek zajistit péči o pomníky TGM, uspořádat vzpomínkové a pietní akce zaměřené na osobnost T. G. Masaryka, M.R. Štefánika, Václava Havla, Dr. Milady Horákové, hrdinů všech odbojových skupin počínaje legionáři 1. světové války, odboje za 2. světové války a odporu po únoru 1948. Děkujeme spolupracujícím organizacím, se kterými jsme se spojili při organizování vzpomínkových akcí.

Jaké bylo Vaše profesní povoláni?

Jsem původním povoláním učitelka. Třicet let jsem vyučovala na základních školách. Nejdříve na 1. stupni, po úspěšném absolvování PF UK Praha přírodopisu na 2. stupni základních škol.
Mám-li odpovědět na to, jestli moji rodiče měli zájem o T. G. Masaryka, pak musím uvést, že jsem se narodila v roce 1936, tedy v době, která tomuto muži byla vděčná za vyvázání ze svazku národů tvořících Rakousko Uherský stát. Po 1.světové válce neměli prostí lidé na růžích ustláno, ale jistě věřili v lepší časy. Můj dědeček, maminčin tatínek musel narukovat do války a bojoval na Italské frontě, kde byl raněn. Babička se starala o tři malé děti a o hospodářství, se kterým jí pomáhali její a dědečkovi příbuzní. To znám z vyprávění dědečka. Dědeček si pana prezidenta T. G. Masaryka velmi vážil. Měl různé upomínkové věci, které si dovezl z války a další, které získal jako legionář. Vyprávěl o všem velmi zajímavě, učil mě písničky, slova i melodie, později jsem se dozvěděla, to byly oblíbené pana prezidenta Masaryka. Teče voda teče, Ach synku, synku a další vojenské, ty které si zpívali vojáci v zákopech a potom v zajetí a v lazaretech.
Moji rodiče byli prostí lidé. Tatínek se vyučil uměleckým zámečníkem, pracoval v závodě Josefa Plevy v Brandýse nad Labem. Maminka pocházela z vesnice nedaleko Staré Boleslavi. Od roku mého narození jsme bydleli u rodičů tatínka v Brandýse. Tam jsem se narodila. Před vypuknutím 2. světové války jsme se přestěhovali na vesnici k maminčiným rodičům. Důvod byl takový, že na vesnici nebude nebezpečí hladu, maminka tam bude mít možnost pracovat na poli a nebude hrozit tzv. totální nasazení na práci v Německu.
Jak už jsem uvedla, o panu prezidentu Masarykovi jsem toho hodně slyšela od dědečka. Jestli měli rodiče přístup ke knihám, které napsal nebo se o něm v jiných psalo, to nevím. Pamatuji si obrázek TGM, který jsme měli celou válku v ložnici. Nevěděla jsem, kdo to je. Visel vedle obrázku sv. Václava, který byl rodinným světcem. Oba dědečkové, maminčin bratr a tři moji bratranci byli pokřtěni jménem Václav. Já jsem se k literatuře o TGM dostala až ve věku 15 a více let, když jsem navštěvovala Střední pedagogickou školu v Kutné Hoře. Bydlela jsem ve vlastenecky založené rodině středoškolského profesora, kde se scházeli příbuzní, sourozenci jeho manželky. Velmi zámožní a řada z nich s vysokoškolským vzděláním. Tam jsem měla možnost číst, co mě zajímalo. Tatínek moji výchovu k vlastenectví a znalosti TGM pojal po svém názoru. Jezdil se mnou do Lán ke hrobu pana prezidenta Masaryka. Jako malou holčičku mě vodil po Praze, kam jsme jezdili k příbuzným na návštěvu. Ukazoval mi krásy Prahy s tím, že bude ještě krásnější, až odejdou ti vojáci v ošklivých mundúrech. Ty výrazy cituji z tatínkova podání. Mínil tím německé strážce na hradě.

Jaká hlavní idea od T. G. Masaryka je pro Vás klíčová?

Snad demokracie pro všechny, mezilidské vztahy v rodině, v obci, ve státě a mezi národy. Žít v lásce a porozumění, v pravdě. Problémy řešit rozhovorem, domluvou, ne násilím Neumím formulovat tyto vážné a závažné myšlenky. Sama v sobě jim rozumím, ale někoho v této oblasti poučovat, bych nechala na vzdělanějších, povolanějších.

Kde vidíte důrazy, kam by se mělo ubírat Masarykovo demokratické hnutí?

Domnívám se, že MDH má dobře vyjeté koleje činnosti a působnosti. Jde podle mne o to všech možností dokonale, promyšleně využít. Učit znát myšlenky T. G. Masaryka není lehký úkol, protože jde o nutnost hlubších studií. To jsem poznala sama na sobě. Vyslovit názor TGM se zdá být lehké, ale při hlubším zamyšlení to je úplně jinak. Člověče, uč se moudrým býti. Tento výrok Jana Ámose Komenského má velkou pravdu. Celý život člověk poznává, pokud poznávat chce.

Může být Masaryk inspirátorem pro výchovu mladé generace dnes?

Pokud budou mladým lidem, ale už tak od 10 let věku, rozumně předkládána poznání, ke kterým došel T. G. Masaryk během svého života pozorováním chování jednotlivců i společnosti jako takové, studijními poznatky, ke kterým se dostal na školách, potom může být jako osobnost inspirací a inspirátorem pro výchovu mladé generace. Mám obavu, že ve školách nemáme tolik vlídných, rozumných, ale i vstřícných a obětavých osob. Ve střední a starší generaci je velká mezera v poznání osobnosti T. G. Masaryka. Autoritativní přístup k výuce není tou pravou cestou. Jistě se najdou tací, kteří mají snahu i umění získat děti a dospívající k hlubšímu studiu života a díla takové osobnosti, jakou byl T. G. Masaryk. Máme příklad ve vyučujících, kteří s odvahou šli se svými žáky do naší soutěže. Kolik jsme jich za dobu existence soutěže přiměli k této „dřině“, to se dá snadno spočítat. Přiznejme si, moc jich z celého počtu češtinářů, dějepisců, občankářů a těch, kteří se o pana prezidenta T. G. Masaryka zajímají s osobním zaujetím není, je jich jako šafránu.

Josef Dolista
předseda MASDEM